Nejzajímavější informace o Apple Parku - ITya.cz

Nejzajímavější informace o Apple Parku

Kruhová centrála Apple je rodištěm nejúspěšnějších technologických nápadů. Pracují v ní šikovní kockáči, kteří vymýšlejí, polemizují, testují, schvalují i zamítají a to v kterýkoliv den v roce.

Kdy vznikl?

Až do apríla 2017 sídlila spoločnosť Apple v Apple Campus, kam sa presťahovala v roku 1993. Postupom času však technologický gigant narastal nielen na popularite, ale aj v počte zamestnancov. Tí potrebovali stále nové a nové priestrannejšie priestory, aby mohli realizovať svoju prácu. Steve Jobs ako zakladateľ značky začal so skupovaním pozemkov v známom Cupertine a svoj plán postaviť tam centrálu Apple prezradil mestskej rade v roku 2006. 

VÍTE, ŽE: Apple skupovali pozemky přes třetí stranu, přes společnost Hines Interests, aby se tak vyhnulo rapidnímu nárůstu cen.

Kdo Apple Park navrhl?

Po architektonické stránce se Apple Parku věnoval Norman Foster, který se zasloužil o budovu Pixaru. Právě do ní ho Steve Jobs pozval na jejich první pracovní setkání, aby mu nastínil, jak si svou základnu představuje.xCentrála měla být podle původního plánu hotová už v roce 2010, ale tento termín se nepodařilo dodržet. Teprve v roce 2011 prezentoval Steve Jobs finální plán městské radě Cupertinu. Prostory Apple Parku měli posloužit 13 tisíc zaměstnancům. Pozemek na stavbu byl připraven až v roce 2014, tedy čtyři roky poté, co už měla být celá budova postavena.

Apple Park v penězích

Apple zaplatilo 160 milionů amerických dolarů za lukrativní pozemky v Cupertinu, které se jim díky nákupu přes třetí stranu podařilo získat za relativněrozumnou cenu. Rozpočet na stavbu Apple Parku byl stanoven na 3 miliardy dolarů. Nakonec stála celá budova dohromady 5 miliard.

apple park
zdroj: unsplash.com

Trapas na sebe nedal dlouho čekat

Když se v dubnu roku 2017 začali do nových kanceláří hrnout zaměstnanci Apple, někteří méně šťastní si na všudypřítomných skleněných stěnách způsobily menší zranění. Apple Park nesklidí takový úspěch, jak se očekávalo Zaměstnanci si stěžovali na nedostatek soukromí, otevřené kóje, kde se nevěděli soustředit a v neposlední řadě i na téměř neviditelné skleněné stěny. Dnes již 80% areálu pokrývá zeleň. Velké podzemní parkoviště stylizované jako letištní dráha dokáže pojmout až 14 000 vozů.